přesunutý děkanský kostel; autor fotografie: Rastislav Michalko

STARÉ MĚSTO MOST

V MÍSTĚ DNEŠNÍHO JEZERA BÝVALO KRÁLOVSKÉ MĚSTO MOST

Královské město Most bylo v letech 1965 až 1987 zbouráno, nacházelo se totiž v místě naleziště hnědého uhlí. Historické město s bohatou architekturou nahradil hnědouhelný povrchový lom s názvem Ležáky. V tu dobu se pro oblast Podkrušnohoří vžil název „měsíční krajina“.

Ze starého města Mostu byli obyvatelé vystěhováni do nově vystavěných paneláků, což v té době bylo považováno za moderní bydlení. Ze starého Mostu byla zachráněna renesanční kašna, morový sloup a nejvýznamnější přesunutá památka – gotický děkanský kostel. Přesunutý děkanský kostel je dominantou Mostu, nachází se jen kousek od jezera a jednoznačně byste ho měli navštívit.

Zajímavostí je, že kostel byl při přesunu otočen, teď je hlavní oltář orientován na jih (tzv. na špatnou světovou stranu, měl by směřovat na východ), ale po pádu režimu byl přesunutý kostel i přesto vysvěcen.

V místě, kde ve starém Mostě býval děkanský kostel, byly vysázeny kaštanovníky, třešně a moruše. Stromy spolu s cestičkami kopírují původní tvar kostela. Hned vedle jsou umístěny původní ocelové konstrukce kolejnic, po kterých byl kostel přesunut. Můžete odsud vidět špičku věže přesunutého kostela a od jezera sem dojdete během několika minut.

V lomu Ležáky se těžilo až do roku 1999. Následně byla krajina rekultivována, jezero Most se během několika let zatopilo z řeky Ohře a veřejnosti bylo otevřeno v roce 2020.

Při příjezdu k hlavní pláži jezera Most míjíte hned dva kruhové objezdy. U prvního z nich bývala ve starém Mostě hasičárna, klášter a obytná čtvrť. U druhého radnice, muzeum, budova soudu a věznice, pošta a směrem k jezeru divadlo – tedy historické centrum města. V místě hlavní pláže a zóny pro plavce se nacházely obytné domy, 5 škol a vlakové nádraží. Až si půjdete zaplavat na hlavní pláži, pamatujte, že přímo pod Vámi bývala dívčí ZŠ.
#starymost
Mapa zmizelého města Mostu Mapa jezera Most
Životní prostředí v Ústeckém kraji bylo na přelomu 80. a 90. let díky orientaci na těžký průmysl a intenzivní těžbě nerostných surovin výrazně poškozeno. Lesní porosty Krušných hor umíraly a Ústecký kraj navíc sužovala dlouhotrvající inverze – žlutošedá štiplavá mlha a černý, z nebe padající popílek. Místním obyvatelům se doporučovalo nevětrat, příliš nevycházet ven a děti do školy často chodily v rouškách. Není tolik známé, že v Teplicích i v dalších městech na severu Čech probíhaly v roce 1989 ekologické demonstrace. Proti demonstrantům s transparenty „Chceme čistý vzduch!“ zasahovali příslušníci SNB. Pro některé pamětníky ze severních Čech tedy začaly zlomové události spojené s pádem komunistického režimu dokonce ještě několik dní před 17. listopadem.
#1989